9) ROZHODOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH RIZIKA A NEJISTOTY.
PŘEDPOKLADY MODELů. ZÁKLADNÍ VELIČINY PRO ROZHODOVÁNÍ. VZTAH K RIZIKU. RIZIKO A VÝNOS. POUŽITÍ INDIFERENČNÍ ANALÝZY PRO ROZHODOVÁNÍ ZA RIZIKA. TEORIE PORTFOLIA. SNIŽOVÁNÍ RIZIKA. ASYMETRICKÉ INFORMACE, NEPŘÍZNIVÝ VÝBĚR A MORÁLNÍ HAZARD. SIGNÁLNÍ CHOVÁNÍ.
V tradičním modelu rozhodování spotřebitele se nebere v úvahu informační bariéra – lidé maximalizují svůj užitek za podmínky jistoty a dokonalých znalostí ekonomického prostředí. Ve skutečnosti však většina rozhodnutí probíhá v podmínkách nejistoty, za nichž má rozhodnutí více možných důsledků.
Riziko – je situace, kdy ten, kdo se rozhoduje, zná všechny možné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost každého z nich. Důsledky musí být navzájem nezávislé a součet jejich pravděpodobností se rovná jedné.
Objektivní pravděpodobnost – založena na znalosti frekvence, s níž mají určité události tendenci nastávat (hození mince). Může být určena v případě, kdy jsou k dispozici zkušenosti o frekvenci alternativních důsledků, nebo technologické či logické informace o pravděpodobnosti důsledků.
Subjektivní pravděpodobnost – je určitý dojem, že předpokládaný výsledek nastane. Tento dojem může být založen na znalostech a zkušenostech člověka.
