a) Barometrické cenové vůdcovství
Předpokládá měnící se firmu v pozici cenového vůdce. Taková firma uskutečňuje jako první cenové změny a plní pro ostatní firmy úlohu jakéhosi barometru tržních podmínek. Zda ostatní firmy v odvětví její strategii budou nebo nebudou následovat, záleží na tom, jako dalece tato strategie odráží tržní podmínky společné pro ostatní firmy.
Model se zalomenou poptávkou křivkou – obr.10
Vysvětluje rigiditu (strnulost) cen v některých odvětví s oligopolní strukturou, vychází z předpokladu, že firmy vyrábějí diferencovaný produkt. Základem modelu je myšlenka, že pokud jedna z firem oligopolu sníží cenu, učiní tak i ostatní firmy. Pokud však jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy tento krok nenásledují. Výsledkem je zalomená poptávková křivka složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou. V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka MR spojitá, tato vlastnost MR pak umožňuje, že i při určité změně MC zůstávají cena i výstup nezměněny.
Modely oligopolu založené na teorii her
Strategické rozhodování v podmínkách oligopolu se dvěma firmami je analogické s rozhodováním dvou soupeřů hrajících spolu šachy, proto ekonomická teorie využívá k analýze oligopolu některé poznatky teorie her. Základními prvky všech her jsou hráči, strategie a výsledky.
Nashova rovnováha je stav, kdy je strategické rozhodnutí každého hráče optimální vzhledem k volbě jeho konkurenta.
Dominantní strategie je strategie optimální z hlediska jednoho hráče bez ohledu na činnost konkurenta.
Vězňovo dilema představuje hru dvou hráčů, v níž nejpreferovanější výsledek je až druhým nejlepším výsledkem. Navíc je nestabilní, tento nedostatek však může být překonán vzájemnou kooperací, dohodami nebo vynucováním.
