Podle strukturovanosti

podle strukturovanosti
= dobře strukturované rozhodovací problémy (jednoduché, programované, algoritmizované)
– jsou problémy řešené na nižších úrovních řešení
– protože jsou to většinou opakované problémy, existují obvykle rutinní postupy řešení (stanovení velikosti objednávky materiálu apod.)

= špatně strukturované rozhodovací problémy
o jsou problémy řešené zpravidla na vyšších úrovních řízení, které jsou svým charakterem do určité míry nové a neopakovatelné
o řešení těchto problémů vždy vyžaduje tvůrčí přístup, využití rozsáhlých znalostí, zkušeností a intuice, přičemž neexistují standardní procedury jejich řešení
o pro špatně strukturované problémy je charakteristické:
– existence většího počtu faktorů ovlivňujících řešení daného problému
– náhodnost změn některých prvků okolí firmy, kde řešení problému probíhá
– existence většího počtu kritérií hodnocení variant řešení
– obtížná interpretace informací potřebných pro rozhodnutí a proměnných popisujících okolí
o příkladem špatně strukturovaného rozhodovacího problému je např. rozhodování o vytvoření společného podniku, rozhodování o organizační struktuře, rozhodování o výrobkových a technologických inovacích atd.

Rozhodování za rizika a nejistoty
– nedílnou součástí většiny rozhodovacích procesů, především složitých, špatně strukturovaných, resp. neprogramovaných rozhodovacích problémů, řešených na vyšších úrovních řízení hospodářských jednotek je riziko a nejistota
– výsledky volby mnoha rozhodnutí závisejí na budoucím vývoji faktorů, který přesně neznáme – mezi tyto faktory, označované jako faktory rizika či faktory nejistoty, patří např. poptávka, výše prodejních cen, úrokové sazby, legislativní změny týkající se daňové politiky a mnoho dalších