Pro normální statky
-je důchodová elasticita poptávky kladná (s růstem důchodu roste množství nakupovaných normálních statků, a tedy i odpovídající podíl procentních změn je kladný) pro normální statky platí: eID > 0 – je však třeba odlišit:...
Vše co student potřebuje vědět
-je důchodová elasticita poptávky kladná (s růstem důchodu roste množství nakupovaných normálních statků, a tedy i odpovídající podíl procentních změn je kladný) pro normální statky platí: eID > 0 – je však třeba odlišit:...
→ pro normální statky se s růstem důchodu zvyšuje i nakupované množství → jde-li o méněcenné statky, s růstem důchodu nakupované množství klesá – se změnou cen se ICC posouvá: jde-li o dva normální...
= rozdíl mezi TU, který mu přinese spotřebovávané množství určitého statku a výdaji na jeho získání, tj. jeho tržní hodnotou Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku → předpokládejme, že individuální poptávka po určitém statku...
→ předpokládá, že užitek není přímo měřitelný; proto se pro určení optimální kombinace používá poměr mezních užitků: mezní míra substituce (sice závisí na funkci užitku, ale k jejímu určení není nutné užitek přímo měřit)...
– při rozhodování o nákupu statku je spotřebitel omezen výší svého důchodu a cenami statků; pokud spotřebitel vynaložení celý důchod na nákup statků X a Y, pak platí: Px x X + Py x...
→ vlastnosti IK 1. IK jsou klesající (mají negativní směrnici) 2. IK se neprotínají (plyne z axiomu tranzitivity) 3. v každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební situaci se nachází IK (plyne z axiomu úplnosti) 4....
– klasický tvar IK (viz výše) platí v případě, že oba spotřebovávané statky jsou pro spotřebitele žádoucí = statky s pozitivní preferencí (Goods) – může ale nastat situace, že nějaký žádoucí statek nutně přináší...
– od určitého množství spotřebovávaného statku může být TU a MU záporný = bod nasycení (při jakém množství statku dosáhne spotřebitel nasycení a zda vůbec tento bod existuje, závisí na charakteru statku a na...
Analyzujte cenovou a důchodovou pružnost poptávky. Předpoklady racionálního chování spotřebitele→ chování jednotlivce je možno vysvětlit na základě porovnání efektů ekonomické aktivity a „újmy“ (výdajů, N) s touto aktivitou spojených – efektem je užitek plynoucí...
= předpokládáme, že pro každé tři koše statků A,B,C platí, že je-li A preferován před B a B je preferován před C, potom je i A preferován před C, neboli: když A > B...