Křivka ID a její posuny:

Jedná se o vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi. Firmy porovnávají výnosy z investic s kapitálovými náklady, přičemž kapitálové náklady závisí na úrokové sazbě. Rozdíl mezi ročními výnosy a ročními náklady je čistý zisk. Pokud je tento zisk kladný, potom je investice výdělečná. Z toho vyplývá, že když stoupají úrokové sazby, tak se zvyšují kapitálové náklady a zdražují investice. Tedy pokud se zvýší úroková sazba, klesnou investice a naopak. Křivka investiční poptávky je tedy negativně klesající ( viz graf).

Posuny křivky poptávky – křivku posune např. zvýšení celkové úrovně produktu, nebo vyšší zdanění firem . . .

Rovnovážný produkt (důchod):

Funkci celkových plánovaných výdajů (C+I) definujeme jako přímo úměrný vztah celkových plánovaných výdajů k národnímu důchodu. Line 45° vyjadřuje hodnotu reálného produktu, který budou firmy ochotny vyrábět při různých celkových výdajích a budou ochotny v této výrobě pokračovat. Celkové výdaje budou v rovnováze s národním důchodem v bodě, kde křivka C+I protíná křivku 45°. Při této úrovni spotřebitelé nakoupí vše co se vyrobí, věcný a peněžní důchod jsou v rovnováze. Pokud se bod na křivce celkových výdajů nachází pod křivkou 45° potom vertikální vzdálenost mezi tímto bodem a křivkou 45° představuje neplánované zásoby. Aby v ekonomice bylo vyrobeno více produktů a služeb, musí spotřebitelé inklinovat k vyšším nákupům.

Rovnovážný důchod a míra nezaměstnanosti – výše nezaměstnanosti závisí na výši produktu. Na určitou úroveň produktu je třeba vynaložit určité množství práce. S růstem produktu roste spotřeba práce a naopak. Úroveň národního důchodu a úroveň zaměstnanosti jsou závislé na úrovni celkových plánovaných výdajů.

Změny v celkových plánovaných výdajích – Na změny v investičním rozhodování působí:

– úroková míra, úroveň národního důchodu, očekávaná ziskovost budoucí produkce. Pokud dojde ke zvýšení poptávky po investicích, bude to graficky znamenat posun křivky C+I směrem nahoru. Jak se ekonomika posouvá na vyšší rovnovážnou úroveň dochází k větší změně důchodu oproti změně investic. Toto větší vychýlení je zapříčiněno multiplikátorem investičních výdajů.